Chovatelská stanice? Ty jsi se úplně zbláznila!!

Můj život s kočkou nezačal zřízením chovatelské stanice, ale již mnoho mnoho let zpátky. Kočky se kolem mě motaly už od mého dětství a já se motala kolem nich. Prvních deset let mého života jsem vyrůstala ve městě. V té době ještě kočky v bytech nebyly běžné. Kočky byly hlavně na vesnicích a sloužily jako lovci myší. Moji prarodiče chovali všechno, co se chovat dá a součástí hospodářství byla vždy kočka.

První kočky, na které si pamatuji, byly Tlapka (mourovatá kočička)a jednooká Mínka (tříbarevná – želvovinová). Obě kočičky měly každým rokem na jaře koťátka.  Každá byla jiná, zatímco Tlapa si se sebou nechala dělat téměř všechno – jako děti jsme jí oblékaly do oblečků od panenek a vozily v kočárku, tak Mínka byla plachá a za celý život jsem si jí pohladila snad pouze jednou při krmení. Jedno z posledních koťátek Mínky u nás zůstalo.

Má první kočka

Jak jsem již psala, Mínka byla velmi plachá. Pokaždé rodila v nějaké skrýši, kterou jsme museli pracně hledat – ať už ve stodole, nebo mezi naskládaným dřevem. Poslední koťátko, které se jí narodilo bylo nádherné – taktéž tříbarevná želvička. Kočičky jsou úžasné maminky a jelikož se o své poklady bojí, tak mají tendence své miminka přenášet a různě schovávat.

Koťátko po porodu zmizelo a nebyli jsme schopní jej nalézt. Až jednou jsem procházela prádelnou a z hromady oblečení v rohu se náhle ozvalo syčení. Seděla tam maličká Mája (mohla mít tak 4-5 týdnů), ale syčela jak hadeček. Byl to kouzelný okamžik, který naprosto změnil její život, protože jsme jí ochočili a byla to naše první kočička. V té době jsme již byli přestěhovaní z města na vesnici.

Každá kočička je osobnost a má jinou povahu, ale všechny jsou kouzelné, tajuplné bytosti. Od mala mě fascinovaly. Ta jejich svoboda, projevy náklonnosti, trpělivost s jakou číhají na svou kořist, ladnost pohybu…

Druhá kočka, tedy kastrovaný kocour

Jak šel čas, kočičky odcházely za duhový most a přicházely nové, já opustila naší vesničku a odešla do velkoměsta studovat. V té době mi kočičky hodně chyběly a přesně v té době se u nás doma objevilo koťátko s oboječkem. Zřejmě patřil někomu ze sousedů, ale kocourek si vybral nás a již zůstal. Říkala jsem mu pan Čičinka. Kocourek si postupně všechny získal a byl naprosto úžasný mazlíček.

Ragdoll ??

Koncem roku 2012 jsem natrefila na článek o kočičkách ragdoll. Začala jsem hledat informace a snít svůj velký sen o chovatelské stanici koček ragdoll. Moc lidí mým řečem nevěnovalo pozornost, ťukali si na čelo a koukali na mě, jak na pytel blech. Věřím tomu, že když člověk hodně myslí na něco, čeho chce dosáhnout, tak se mu to splní.

V srpnu 2013 odešel za duhový most kocourek pan Čičinka. Bylo to tak nečekané. První „záchvat“ překonal a následně vypadal zcela zdravě. Ještě týden před jeho odchodem chytil malou myšku, která  neskutečně pískala. Pak zčista jasna přišel druhý „záchvat“. Na veterině dostal nějaké oblbováky a veterinář nám oznámil, že je kastrovaný (což předtím nikoho nenapadlo).

Do konce života nezapomenu na poslední rozloučení s ním. Odjížděla jsem zrovna na hory. Kocourek seděl, v takovém tom kočičím posedu – pacičky pod tělem – a měl rozšířené zorničky. Jeho oči byly naprosto černé hledící do prázdna. Nic kolem nevnímal, nereagoval. Po pár dnech mi mamka sdělila do telefonu, že odešel. Diagnóza s největší pravděpodobností FeLV (kočičí leukemie). Tehdy jsem se rozhodla, že až budu mít svou kočičku, tak bude čiště domácí.

Po návratu domů bylo všude prázdno, všude jsem jej viděla. V té době jsem již byla přestěhovaná natrvalo v Brně a přišlo tedy mé velké rozhodnutí navštívit chovatelskou stanici koček ragdoll. Šla jsem se pouze podívat, nikoliv kupovat koťě.

Připadala jsem si tam jako Alenka v říši divů. Poprvé jsem v náručí držela koťátko ragdoll a dodnes si pamatuji na ten zvědavý pohled v jeho očích a jak upřeně na mě koukalo. Byl to neskutečný zážitek a tak jsem ragdollům totálně po této první návštěvě propadla. Takže už mi nikdo nedokázal zabránit v tom koupit si chovnou kočičku a začít chovat

Aneta Wandrolová
Od roku 2014 se věnuje chovu koček ragdoll, díky tomu absolvovala několik výstav, dodělala si kurz G1 pawpeds pro chovatele koček a začala se více zajímat o situaci koček v ČR. Je autorkou eBooku Bydlím u své kočky, ve kterém mohou lidé najít odpovědi na své otázky ohledně výbavičky pro kočky. Více o Anetě najdete zde Kontaktovat Anetu můžete na aneta@anetawandrolova.cz nebo na facebookové stránce Tajuplný svět koček
Komentáře