O mně


Jedna kočka změní návrat do domu na návrat domů (Pam Brownová)


 

Jak název stránek napovídá, jmenuji se Aneta Wandrolová. Mezi mé dvě největší záliby patří chov koček a cestování. Tento blog bych tedy chtěla vést tímto duchem. Vyrůstala jsem na vesnici nedaleko Ostravy. Moji prarodiče neustále něco chovali – krávy, ovce, kozy, drůbež, i koníka děda jednu dobu měl. Součástí hospodářství také bývaly kočky, které měly hlavně úlohu predátorů a lovily myši.

V té době jsme kočky krmili mlékem s rohlíkem, zbytky od oběda a začínaly i granule – nejvíce si pamatuji barevné friskies. Každé jaro babiččina Tlapka mívala koťátka, která si vždy někdo z vesnice vzal – kastrace tehdy neexistovala a co kočky žerou nikdo neřešil. Během svého studia jsem domů jezdila pouze na víkendy a vždy jsem se domů na ně těšila. Na internetu jsem v té době objevila kočky plemene ragdoll a rozhodla jsem se, že jednou...

Za duhovým mostem

Krátce po ukončení mého studia přišel zlom. Pan Čičinka nás navždy opustil. Tehdy jsem ještě neměla žádné ponětí o chorobách koček. Nějaké FeLV pro mě bylo španělskou vesnicí. Úžasnějšího kocourka jsem předtím nepoznala. Každý můj návrat domů on, jakoby, očekával. A už zdálky mi přibíhal naproti. Považuji jej za předchůdce mých ragdollů - všude za mnou chodil jak pejsek, nechal se nosit jak miminko. 

Tato smutná událost mě přivedla na první návštěvu chovatelské stanice ragdolů. Po půl roce jsem si přinesla první kočičku a začala nejkrásnější éra mého života. Během které jsem se postupně učila, jak pečovat o kočku. Zjistila jsem, že vlastně o kočkách nic nevím a začala se více zajímat o chov a situaci koček v České Republice. Založila jsem si chovatelskou stanici, vyzkoušela jsem si několik výstav a získala mnoho zkušeností.

Mnoho věcí ohledně chovu jsem si načetla z internetu a také mi hodně poradila má chovatelka. V listopadu 2016 jsem si udělala G1 PawPeds kurz a koncem roku 2017 G2 stupeň.  Jsem autorkou eBooku Bydlím u své kočky, který pojednává o vybavení pro kočky a zdarma si ho můžete stáhnout zde.

Cestování

Do zahraničí jsem se poprvé dostala, jak mi bylo cca 5 let a od té doby jsme jezdili pravidelně každý rok k moři. Jako dítě jsem s mojí nejlepší kamarádkou plánovala cestu do Itálie s našimi tatínky, jejím bráchou a křečkem. Tuto cestu jsme bohužel nikdy neuskutečnili – i když si nedovedu představit, jak by se to křečkovi líbilo 😀  – zato jsem navštívila s rodiči a prarodiči mnoho Evropských zemí a Tunisko, Egypt a Izrael. S partnerem jsme si následně zamilovali Řecko.

V roce 2016 u nás nastal cestovatelský zlom. Začátkem roku jsme navštívili Dubaj, o které jsem napsala pár článků. Koncem roku jsme se rozhodli pro šest týdnů na Bali. Několik let jsme plánovali nějakou cestu a tak nějak nám došlo, že není na co čekat, a že to neustále pouze odkládáme a vymlouváme se, proč to nejde... Věřím, že kdybych tehdy nezaplatila letenky, tak nikdy nikam nejedeme. Po návratu z Bali jsme začali vidět všechno jinak a udělali velké životní změny.

Momentálně se nacházím v Thajsku, fotky můžete sledovat na Cestou necestou z domova.