Moje kočka bude rodit

Bylo, nebylo kdysi dávno jaro na vesnici. Období koťátek, kuřátek, telátek, jehňátek atd. A tak i naše Tlapa se kulatila. Jak se termín porodu blížil, začínala pomalu hledat skrýš, kde své malé ukryje. Ano většinou naše kočky rodily samy na dobře ukrytém místě a my děti se pak bavili tím, že jsme je sledovali a hledali koťátka. Někdy to byl opravdu oříšek a třeba mojí první kočičku Máju jsme našli (nebo spíš její máma jí donesla) až když měla cca 4 týdny.

A máme tady rok 2017. Život na vesnicích se mění, už neexistují velká hospodářství, přibyly cesty a auta. Zlí lidi ti nepřibyli, ti byli vždycky. Pro kočky venku přestává být bezpečno. Čím dál tím více lidí má kočky v bytech. Stejně tak mnoho chovatelských stanic má kočky v bytě, případně v domečku s postavenou voliérou. Třeba zrovna teď u vašich sousedů rodí doma kočka. 🙂

Není porod jako porod

Na úvod bych chtěla připomenout, že každá kočka je jiná a každá to má jinak. Zažila jsem již tři porody naší Lilušky (2015, 2016 a letos na Velikonoce) a každý z těch porodů probíhal naprosto jinak. A to už jsem si letos myslela, že mě nic nepřekvapí! 😀 Naše Liluška si mě u porodu vyloženě vyžaduje. Při prvním porodu jsem nemohla jít ani na záchod, to za mnou tehda s řevem (ne nedalo se to nazvat mňoukáním) a vyděšeným výrazem letěla přes celý byt.

Tento třetí porod byl takový, že zřejmě poslíčci začali přicházet kolem 7 hodiny večer. Liluška byla v porodničce, pak zase nebyla, chodila po bytě, vrněla na celé kolo a občas na mě mňoukla. Kočky vrní, i když jsou nervózní nebo mají bolesti. Žádné stahy nepřicházely, ani plodová voda neodtekla. O půlnoci jsem to už nevydržela a šla spát s tím, že dnes to nebude.

Jen co jsem zalehla, už byla u mě a vlezla mi pod peřinu. Spát moc nešlo, protože se tam točila, hrabala, točila a zase hrabala. Kolem 1 ráno jsem zjistila, že dýchá s otevřenou tlamkou. Vyskočila jsem z postele, Liluška také, ale do porodničky ani náhodou. Několikrát nám utekla zpět do postele. Po delším přemlouvání nakonec zůstala v porodničce a v 1:37 konečně přišlo na svět první mimino. Poslední mimino pak ve 4:18. Po páté hodině ranní, kdy jsem to málem zalomila u porodničky, jsem sebrala poslední zbytky sil a doplazila se do postele. Na tyhle párty už su asi moc stará. 😀

Příprava na porod

Vždy se připravuji dopředu. Kdo je připraven, není překvapen. Sestavuji si porodničku z krabic z ikeii, peřinky a dek. Kupuji kotěcí mlíčko, kdyby bylo třeba dokrmovat. Mám připravená čísla na veterináře, kdyby byly komplikace. Dále mám v krabici u porodničky připraveny přebalovací podložky, ručník, odsávačku, kuchyňskou váhu, chovatelský deník, několik propisek, centrofix, 1ml stříkačky (tzv. inzulínky), termofor, glukopur, 5ml stříkačku, nůžky, sáček, misku s utěrkou a desinfekci.

O průběhu porodu jsem psala ve starším článku. Týkalo se to sice našich Béček, ale ono se toho kromě začátku moc nezměnilo. Navíc Liluška nyní placenty požírala ještě rychleji a chvílemi jsem měla hrůzu z toho, že sežere i mimino samotné. Dařilo se jí dokonce překousnout i pupečníky. Přebalovací podložky a ručník používám během porodu. Po porodu ručník Lilušce ještě pár dní nechávám, kočky to údajně uklidňuje, když cítí pozůstatky porodu.

Vážení koťat

Každé mimino ihned po porodu vážím v misce s utěrkou. Ragdollové se rodí čistě bílí a proto si centrofixem značím drápky, abych další dny při vážení věděla, kdo je kdo a váhy si zapisuji do chovatelského deníku. Vážení koťat je důležité. Dle váhy chovatel pozná, jestli koťata přibírají, či nikoliv. V případě neprospívání je nutné dokrmovat. Některé kočičky mohou mít méně mlíčka ze začátku. Druhý den po porodu mohou váhy lehce klesnout, protože z koťat se dostává smolka.

Sáček si připravuji na placenty, ale stejně jako loni i letos mi je Liluška sežrala téměř všechny. Glukopur (hroznový cukr) dávám Lilušce během porodu (malou lžičku na hrnek vody – použiji tak max 5 ml z celého hrnku) pro dodání energie. No a termofor mám pro případ nouze, že bych mimina musela zahřívat. Pod rodící kočku určitě nedávat! Nejkrásnější chvíle během porodu pak je, když to malé začne dýchat, hýbat se a případně pískat. To je prostě k nezaplacení ♥

Aneta Wandrolová
Od roku 2014 se věnuje chovu koček ragdoll, díky tomu absolvovala několik výstav, dodělala si kurz G1 pawpeds pro chovatele koček a začala se více zajímat o situaci koček v ČR. Je autorkou eBooku Bydlím u své kočky, ve kterém mohou lidé najít odpovědi na své otázky ohledně výbavičky pro kočky. Více o Anetě najdete zde Kontaktovat Anetu můžete na aneta@anetawandrolova.cz nebo na facebookové stránce Tajuplný svět koček
Komentáře