Kdyby se mě někdo před lety zeptal, kde je Chiang Mai, tak mu zřejmě odpovím, že někde v Číně. Po našem návratu z Bali jsme byli rozhodnutí, že chceme zase do Asie. Tom se koukal po destinacích, které nahrávají digitálním nomádům a já chtěla jednoduše pryč. Dlouho jsme nevěděli, jestli jet do Thajska nebo zase na Bali. V roce 2017 to za nás rozhodla Balijská sopka, tak jsme zvolili Thajsko.
Thajsko je obrovská země, většina dovolenkářů se zaměřuje pouze na destinace od Bangkoku dolů. My poprvé z Bangkoku zamířili na 6 týdnů do Chiang Mai. Letos zde trávíme přes dva měsíce. Chiang Mai leží na severu Thajska v horách, což mi v hlavě utkvělo, když jsem hledala první informace. Hory, hm?! Tam asi bude chladno. Co si sbalit?! Tom nechtěl brát dva kufry, ale nakonec jsme je poprvé vezli. Bylo to zbytečné.
Začnu tedy počasím. Přiletěli jsme v polovině prosince. V této době je zde příjemně. Připomíná mi to léto u nás. Přes den je horko a teploty se drží kolem 30 ºC. Večer je chladněji, teploty padají pod 20 ºC, což je tak na lehký svetřík nebo šátek. Zatím není třeba ani klimatizace na pokoji, minulý rok jsme jí spustili až ke konci února. Většina zdejších ubykací má zasíťované dveře na balkón, takže spíme s dveřmi dokořán a nemusíme se bát nočních náletů moskytů. Koncem prosince nám tady dokonce pár dní pršelo. Minulý rok jsme se prvního deště dočkali až v polovině března a to spadlo jen pár kapek. Nyní je obloha každý den nádherně modrá. Není tady taková ta tropická vlhkost, kterou zažijete v Bangkoku či na ostrovech.
Nevýhodou je, blížící se “smoky season” nebo jiným názvem “burning season”, v překladu kouřová sezóna. Nemá cenu ptát se místních, kdy začíná. Většina vůbec netuší, co po nich chcete. V reálu je to tak, že se zde rapidně začíná horšit vzduch. Na zhoršení vzduchu se podílí tři faktory: přirozené lesní požáry, záměrně založené lesní požáry a zemědělci pálí na polích zbytky po úrodě (rýžovou slámu a stonky kukuřice). Loni jsme to mohli pozorovat na hoře Doi Suthep, která se tyčí nad městem. Ze začátku byla krásně, jasně viditelná, včetně chrámu Wat Phra That Doi Suthep. V polovině března již byla ve škaredém, šedém oparu. Každý rok začíná “smoky season” v jiný čas, letos máme zatím úžasně. Vzduch je taky dobrý, ale cítíme, že se otepluje, takže časem klimatizace určitě bude potřeba.
Nudit se tady rozhodně nebudete. Místní cestovní agentury nabízí mnoho výletů a aktivit. Na toto téma plánuji další články, takže se zmíním jen stručně o těch nejčastějších. Mnoho výletů také můžete udělat tzv. po vlastní ose na zapůjčené motorce, jen si předem zkontrolujte, že máte správný mezinárodní řidičák pro Thajsko, dost často tady policie staví turisty.
Škola vaření. Zde máte možnost výběru kurzu na půl nebo celý den. Některé nabízejí v rámci dne i výlet k horkým pramenům. My jsme zvolili půl den a jeli jsme asi 30 minut cesty od Chiang Mai a platili jsme 800THB na osobu.
Výlet do národního parku Doi Inthanon seženete do 1200THB, jeho součástí je návštěva nejvyššího vrcholu Thajska, návštěva vodopádů a mlžného pralesa, návštěva chrámů na vrcholu, Naphamethinidon a Naphaphonphumisiri. Byli jsme tam začátkem ledna a teplota se pohybovala kolem 11°C.
Sloní rezervace. V některých sloni nežijí v příliš dobrých podmínkách. Pokud je to možné, vyhýbejte se těm, které nabízí ježdění na slonech. Ve většině nabízí krmení a mytí slonů. Výlet za slony neplánujeme. Ceny zde jsou různé a záleží, jestli jedete na celý den či jen pár hodin, případně jestli máte výlet za slony spojený ještě s jiným výletem.
Dále je možné jet na výlety do Chiang Rai, Pai, noční výlet do safari, výlet na Sticky vodopády Bua Tong, do vodního parku Grand Canyon, proletět se nad praselem v lanovém centru Flight of the Gibbon nebo zkusit udělat na motorce Mae Hong Son Loop (jedná se o 600km okruh kolem Chiang Mai). Tzv. na každém rohu můžete narazit také na nabídku masáží.
Chiang Mai je město chrámů. V centru opravdu chrám potkáte na každém kroku. Většina chrámů v Chiang Mai je přístupná zdarma. Navštívili jsme jich několik a úžasné jsou všechny. Před každým naleznete nápis s názvem. Když vcházíte dovnitř, je nutné se vyzout, stejně tak je nutné mít vhodné oblečení, zakrytá ramena a kalhoty nebo sukni zakrývající kolena.
Uprostřed města naleznete Wat Chedi Luang, u kterého je sice vstup, ale stojí za to jej navštívit. Jen pozor na podvodníky, kteří se u něj nachází a začnou se s vámi velmi přátelsky bavit. Konverzace začíná vždy stejně a zároveň končívá stejně. Vyptávají se odkud jste, mluví o tom, proč jsou oni v Chiang Mai, a pak vám začnou doporučovat, kde si ušít oblek, případně nějaké cestovní agentury.
Stejně tak stojí za návštěvu Wat Phra That Doi Suthep, který je nad městem. My jsme tam jeli ve skupince čtyř lidí a usmlouvali jsme cenu u červeného „trucku“ na 300THB. Červené „trucky“ také jezdí každý den ze severní brány (Chang Phuak Gate) za 60THB na osobu, jen počítejte s tím, že pojedete plně naložení. Dále můžete jet i Grabem nebo na půjčené motorce. Když není zrovna opar, z Doi Suthep je nádherný výhled na město. K chrámu vedou dračí schody (Naga stair) a je moc hezký.
Thajské jídlo je top. Člověk se těší na každé další sousto a nejradši by nikdy nepřestal. Tady v Chiang Mai je oproti jihu Thajska levněji. Levně se dá samozřejmě najíst i na ostrovech a v Bangkoku, jen musíte hledat. Pad Thai tady seženete od 30THB. Ovšem, jídlo obecně je zde levné a moc dobré. Pokud jste milovníci pálivého, určitě ochutnejte místní specialitu Khao Soi, jedná se o speciální nudle a můžete si je dát buď s kuřecím nebo vepřovým masem. Je zde i mnoho vegetariánských restaurací. Jídlo naleznete, jak v různých kamenných jídelnách, tak na trzích a nebo prostě večer přijedou Thajci na svých motorkách a přímo na nich vaří “street food”.
Na trzích můžete, kromě jídla, koupit oblečení, ručně vyřezávané věci ze dřeva, ručně dělané suvenýry, obrazy, misky, obaly na mobily, sušené ovoce, masti, kabelky, peněženky, pásky.. no, prostě všechno.
Nejčastěji chodíme na Sunday Market, který můžete najít i pod názvem Sunday Walking Street. Tento trh je každou neděli v centru města, které se uzavírá autům a motorkám a je možné jej projít. V pozdějších hodinách je tam už taková mačkanice, že spíš stojíte, než jdete. Vše zde seženete levněji, než třeba v Bangkoku. V sobotu zase můžete jít na Saturday Market. Každý večer je pak také Night Bazar. Všechny tyto trhy mi příjdou stejné.
Systém dalších trhů v Chiang Mai jsem moc nepochoila, objevují se náhodně na různých místech. Jeden den procházíte nějakou čast a všude jsou stánky, druhý den nic a třeba pátý den se zase stánky objeví. Dost často bývají stánky s jídlem před nákupním střediskem Maya Mall a před Central Kad Suan (tohle nákupní středisko je dost šílené, obrovská vysoká budova a v některých patrech to vypadá jak po Černobylu).
To, za čím sem jezdí digitální nomádi z celého světa, jsou coworkingy a kavárny. Jsou to místa, kde se dá nerušeně pracovat a kde máte k dispozici dobrou wifi. Máme svá místa, kam chodíme pravidelně. Známý je třeba Coworking CAMP v 5. patře nákupního střediska Maya. Kavárny jsou všude kolem a v téměř každé naleznete někoho s počítačem. Každý si najde tu svou oblíbenou.
Na závěr, bych se chtěla zmínit o cestování po Chiang Mai. Výše jsem psala o červeném “trucku” neboli Songthaews. Jsou to menší dodávky s otevřeným zadkem, do kterého se nastupuje. Jedna cesta stojí 30THB na osobu a dostanete se všude po centru Chiang Mai. Když řidič nejede vámi požadovanou cestu, může vás odmítnout. Většinou nabírá cestující po městě, takže se vás může vzadu sejít více. Tenhle způsob dopravy mám nejradši.
Další možností je Grab, což je thajský Uber. Stačí mít v mobilu aplikaci, ve které si navolíte trasu. Hned se vám ukáže cena a dostupná auta. Na cestu také můžete využít Tuk Tuky, jen tady je nutné smlouvat cenu. Také si můžete pronajmout kolo. V roce 2017 tady začínala kola Mobike. Stačilo si stáhnout aplikaci do mobilu a po celou dobu jsme tehdy jezdili zdarma. Nyní už je služba zpoplatněná, my jsme si zaplatili 250THB na tři měsíce. Všude po centru se dá dojít pěšky.