Jak se sbalit na pět měsíců do Asie

Letos je to třetí zima, kterou trávíme v tropech. Všechny naše cesty začínají stejnou otázkou – s batohem nebo s kufrem?! Já jsem vždy pro kufr na kolečkách, Tom pro batoh. A dopadá to vždy stejně, že jedeme s kufrem, protože ty velké cestovní batohy jsme si ještě nekoupili. Letos poprvé s jedním kufrem pro dva lidi. Člověk toho moc k životu nepotřebuje a když už, tak se všechno dá koupit a u mnohých věcí to máme také  v plánu. Kočky při balení pouze pomáhaly.

Jaké oblečení s sebou?!

Na cestu něco teplého, např. mikinu, rifle, bundu, teplé ponožky, šátky. Pro mnohé Čechy je velkou novinkou, že je v letadle opravdu zima. To jsem už zažila několikrát, že se kvůli tomu v letadle někdo rozčiloval. Mikina a šátky se pak hodí, když jsme celý den ve vymrzlém coworkingu nebo kavárně, taky na přejezdy po Thajsku klimatizovanými autobusy. Šátky využívám v Asii úplně na maximum, mám opravdu velké, koupené v Dubaji, do kterých se můžu celá zabalit. Hodí se nejen večer na procházku po městě, ale i v dešti.

No a do kufru pak už většinou jen letní věci. Tomova náplň kufru: trička, kraťasy, plavky a něco na spaní, spodní prádlo a ponožky. Moje náplň kufru: trička, kraťasy, legíny, lehký svetřík, plavky, šaty, šaty na pláž, spodní prádlo a ponožky (i teplé na spaní). Ano, mrznou mi večer nohy i tady. Pro úsporu místa máme tenké rychleschnoucí ručníky, které jsou vhodné i na pláž. Z bot jsme si do kufru dali jen žabky, já navíc sandále.

Momentálně jsme na severu Thajska v městě Chiang Mai, kde je o trošku chladněji než na jihu u moře. Počasí je zde podobné tomu, jaké je v létě u nás. Přes den horko (kolem 30°C), v noci tak akorát (kolem 20°C). Ani ta vlhkost tu není tak znatelná, jako na Bali. Zatím nepotřebujeme klimatizaci na pokoji, ale po zkušenostech z loňska s ní počítáme od poloviny února a samozřejmě pak cestou na jih Thajska a dále. V tuto chvíli netuším, kam budeme pokračovat, jestli do Vietnamu, na Bali nebo ještě někam jinam. V Chiang Mai se určitě nějaký ten pátek zdržíme.

Hygienické pomůcky a kosmetika

Dá se říct, že se dá všechno koupit, ale některé věci je lepší si vzít z domu. Všechny pomůcky na čištění zubů vozíme z domu, ale zubní pastu kupujeme zde. Je „boží“! Sprchové gely, šampóny a mýdla kupujeme zde. Deodoranty raději z domu, Tom si minulý rok jeden kupoval a prý nic moc. Spreje na komáry kupujeme na místě. Desinfekční gel na ruce sice máme z domu, ale moc ho nevyužíváme.

Holítka mám z domu, ale dají se koupit i tady v Thajsku. Holící strojek si Tom vzal z domu. Vložky a tampóny raději z domu, to co prodávali na Bali vypadalo jako plínka, ale samozřejmě mají i menší. I tady v Thajsku se dají vložky a tampóny koupit. Určitě je super na cesty menstruační kalíšek, pokud ovšem na pokoji nemáte varnou konvici (plotýnku atd.) na vyvaření, můsíte počítat s náhradní variantou.

Všechny krémy na obličej a micerální vody se zde dají koupit , ale já toho moc nepoužívám. 

Léky a jiné

Léků bereme opravdu hodně. Před každou cestou do Asie si necháváme u doktorky předepsat antibiotika (na Bali se mi hodila, když mě chytl zánět močového měchýře), dále léky bez předpisu na průjmy (kdo se pořádně nepo.. 💩 nebyl v Asii), na bolest, po zkušenosti z Bali vozím i masti na afty, léky na snížení teploty, teploměr, probiotika a taky léky na alergii. No a pak nějaké ty dezinfekce jako je Betadine, Propolis a náplasti. Všechny léky balíme bez krabiček, jen plata s příbalovými letáky. 

Stejně tak s sebou vozíme vodičku Bokashi Oil na štípance od komárů, kterou jsme koupili na Bali. Při poslední návštěvě lékárny jsem úplně náhodou vzala do ruky opalovací krém s faktorem 50. Hned mě oslovila paní, že je na celý sortiment této značky akce 1+1 a můžu si vybrat jakýkoliv další produkt, tak jsme odcházeli se dvěma krémy.

Na závěr jsme vzali i dvě balení ztuhlého kokosového oleje z Thajska, který má taky ochranný faktor. Kokosový olej používáme až tehdy, když máme opálený základ. Každopádně neplánujeme ležet někde celý den na slunci. K bazénu zatím také nechodíme každý den a když už, tak jen na cca hodinu, během které si já stihnu přečíst jednu kapitolu knížky a k tomu si zaplavat.

Knihy

Chtěla bych číst více, jenže v Česku jsem se k tomu nedokázala přinutit. Před odjezdem jsem četla tři knihy zároveň a ani jsem je do našeho odjezdu nestihla přečíst. Takže je mám s sebou. Čtečku máme doma taky, ale knihy jsou knihy. Určitě doporučuji knihu Svět bez stížnosti, je malá a skladná, dobře se čte. Lidé kolem mě si pořád na něco stěžují, já samozřejmě taky. Od listopadu 2018 se přerušovaně snažím o výzvu 21 dní a opravdu se mi to nedaří. Začínám znovu a znovu, ale cítím se lépe. 

Náš kufr vážil jen lehce přes 20kg, což je na přelety po Asii ideál a na cestu tam nám 10kg chybělo do limitu. Co se našich koček týče během našich cest, tak ty mají ty nejlepší hlídače a mají se královsky.