Narozdíl od mých koček, já výstavy miluji. Kdysi dávno bylo nutností výstavy navštěvovat (tzv.uchovňování). Já tuto dobu nepamatuji, na první výstavu jsme jeli v roce 2014 a to už tato povinnost byla zrušena. Naše Liluška tehdy měla rok a Nikolas měl čerstvých 10 měsíců. Začali jsme od otevřené třídy. Někdo říká, že je lepší začít v kotěcích třídách (od 4. měsíce věku). Já si myslím, že je to úplně jedno, nejvíce záleží na povaze dané kočky. V tomto článku bych se chtěla věnovat kouzelné formuli u některých inzerátů: koťátka po výstavně úspěšných rodičích.
Já jsem s našimi absolvovala celkem 8 výstav. Moc mě to bavilo, ale kvůli kočkám samotným jsem dále nepokračovala. Jednak mé kočky výstavně úspěšné nebyly a jednak to byl pro ně stres. Liluška první část výstavy mňoukala, případně syčela a vrčela na všechny kolem. Až na její poslední výstavě měl první posuzovatel odvahu jí dát nominaci, takže jí předváděli i v BIS. Naštěstí nikdy na nikoho nezaútočila a zůstala pouze u hrozeb. Nikolas zase výstavy prospal, ale bylo na něm vidět, jak nechce, je nerad, když jej táhnu z pelechu na posouzení. Mám doma jedinou rozetu z BIS v Brně, kterou vyhrála tři koťátka narozená v mé chovatelské stanici v kategorii vrh (Bonnie, Benjamin a Bastien).
Na úvod bych chtěla říct, že píši o výstavách pořádaných Sdružením chovatelů koček (SCHK), který je pod mezinárodní organizací FIFe. Dále je nutné zmínit, že v článku řeším vystavování chovných koček s průkazem původu. Existují třídy i pro koťata, juniory, kastráty a pro kočky domácí. Nechci zacházet úplně do podrobností, od toho je výstavní řád. Cílem článku je zjednodušeně, v kostce přiblížit, jaká kočka se dá považovat za výstavně úspěšnou, i když je to dost složité.
Kategorie jsou 4 (v 1. jsou např. Ragdollové a Perské kočky, ve 2. např. Mainské mývalí a Sibiřské, ve 3. např. Bengálské a Britské, ve 4. např. Sphynx a Habešské kočky). Kompletní seznam můžete nalézt zde. Výstavních tříd je 14, resp. na výstavách pořádaných SCHK se můžeme setkat se 17 třídami (15 mimo soutěž, 16 vrh, 17 veterán). Ve všech kategoriích jsou třídy 1 – 12 rozděleny podle plemene, variety a pohlaví.
Výstavy se mohou účastnit koťata od 4 měsíců. Kotěcí třídy jsou dvě: od 4 do 7 měsíců a od 7 do 10 měsíců. Koťata zatím “nehrají” o tituly, získávají pouze známky, nominace a účastní se BIS a BIV. Certifikáty a tituly mohou kočky získávat od 10 měsíců, kdy se dostávají do otevřené třídy. Získání certifikátu na výstavě může být hodně snadné, ale taky hodně těžké. Může nastat několik situací. Dejme tomu kocour Ragdoll v barvě modrá s kresbou je ve své třídě:
1. sám a získá certifikát
2. s několika dalšími kocoury a získá certifikát
3. sám a nezíská certifikát
4. s několika dalšími kocoury a nezíská certifikát
Vidíte ty rozdíly? Určitě pochopíte, že když kocour bude sám a nezíská certifikát, tak se tím majitel nikde chlubit nebude (případ č. 3). Důvodů proč takové kočky nezískají certifikát může být více (agrese, špatná kondice, kočka neodpovídá standardu). Něco jiného je, když se sejde více stejných kocourů (případy č. 2 a č. 4). Dostat certifikát může jen jeden ve stejné třídě a barvě, takže získání certifikátu je malý úspěch. Případ č. 1 je velmi jednoduché získání certifikátu a pokud takový kocour se zúčastní tří výstav, kde pokaždé bude sám, tak získává titul šampion (CH).
Obě mé kočky získaly titul šampion v roce 2014 po třech výstavách. Titul mezinárodní šampion (IC) po dalších třech výstavách v roce 2015 , pak ještě dva certifikáty CAGCIB. Vždy byly ve své třídě samy. Najdou se chovatelé, kteří takové kočky považují za výstavně úspěšné.
Základní tituly může získat dříve či později každá kočka. Aby byla kočka výstavně úspěšná jsou důležité další faktory. Výše jsem se zmínila o nominacích a BIS. BIS znamená “best in show” (nejlepší kočka výstavy). Nominaci do BIS může získat jen jedna dospělá kočka a jeden dospělý kocour ze stejné kategorie již bez ohledu na výstavní třídu. Někdy můžete dostat nominaci hned, někdy vás volají později a vybírají z více zvířat. Takže např. náš kocour byl naposledy v rozstřelu o nominaci s dospělým kocourem Perské kočky nebo byl v rozstřelu s jiným kocourem Ragdoll jiné barvy.
Každá kočka je na výstavě posouzena posuzovatelem a získává posudek. Posuzovatelů na výstavě je více a každý má přiřazené kočky podle toho, na které kategorie má oprávnění posuzovat. Kočky od otevřené třídy dostávají známku a certifikát (pokud kočka dostane certifikát, tak se většinou známka Ex1 nepíše). Posuzovatel následně vybírá, kterým z posouzených koček dá nominaci. Někdy může napsat nominaci hned, někdy má na výběr z více zvířat.
Stejně tak vyhrát BIV, tedy “best in variety” (nejlepší v barvě) je úspěchem. BIV se pořádá pouze v případě, že se sejde 3 a více koček stejného plemene, ve stejné barevné varietě. Tady nezáleží na třídě nebo pohlaví (mohou jít proti sobě dospělí a koťata dohromady, tj. vítěz obdrží BIV total, případně mohou mezi sebou soutěžit dospělí a koťata zvlášť, pokud se sejdou alespoň 3 za každou skupinu, kastráti soutěží o BIV zvlášť pokud je opět splněna podmínka 3 a více koček ve stejné barvě.
Po skončení posuzování, se na závěr výstavy sejdou nominované kočky od všech posuzovatelů a postupně se předvádí. V každé kategorii (tj. 1 – 4) pak vyhrává BIS: kotě, junior, dospělá kočka, dospělý kocour, kastrovaná kočka a kastrovaný kocour, pokud posuzovatelé nominovali alespoň jedno zvíře (není povinností posuzovatele vždy nominovat) – tedy až 6 koček za jednu kategorii. Na většině výstav se dále vybírá z těchto 6 vítězů, jeden tzv. Best In Category (vítěz kategorie).
Na konci celé výstavy vítězové kategorií (za každou kategorii je jeden, tzn. dohromady jsou 4) získají titul Best of Best v pořadí, které jim určí vybraný „all round“ posuzovatel, tj. takový, který má oprávnění posuzovat všechny kategorie.
U vícepočetných plemen dostat nominaci je také o štěstí, jaké kočky se na výstavě sejdou. Mezinárodní výstavy většinou bývají dvoudenní, takže se klidně může stát, že jeden den kočka vyhraje BIS a druhý den nedostane ani nominaci. Také záleží na tom, jak často chovatel na výstavy s kočkou jezdí. Je rozdíl mezi chovatelem, který vyjede párkrát do roka a mezi tím, který absolvuje s kočkou všechny možné výstavy. Výstavně úspěšná kočka musí být v dobré kondici (což je u kočky po porodu či při častém mrouskání složité), musí odpovídat standardu a hlavně se musí umět předvést.
Zažila jsem na výstavách kočky, které měly všechno na párku. Hrály si s posuzovatelem, ducaly do něj hlavičkou, otíraly se, zkrátka žádný stres. Také jsem zažila kočky, které do krve zdrápaly majitele, syčely na všechny na okolo, počůraly se atd. Pokud kočka zaútočí na posuzovatele, tak může dostat diskvalifikaci. Popsala jsem vše hodně zjednodušeně, samozřejmě každý vnímá výstavně úspěšnou kočku jinak. Po zakladních titulech, BIS a BIV, existuje cela řada dalších titulu a ocenění, které vám napoví více o tom, jak je daná kočka úspěšná na poli výstav.
V případě, že vás článek o výstavách zaujal a chcete se dozvědět více, dejte mi “to se mi líbí” a napište do komentáře, co vás zajímá. Když nasbírám více jak 200 „lajků“, napíšu podrobnější článek o problematice výstav.
Na závěr bych chtěla poděkovat Petře Melkové za rady při psaní tohoto článku.